Myslím si, že skutečný význam a přínos těchto zjevení na běh světa se pozná až
po letech, až tato naše doba bude minulostí. A také samozřejmě v nebi, kdy
vše co je skryto, bude zjeveno. Pokusím se popsat, jaký význam mají
zjevení pro mě a co mě nejvíce zaujalo. Následující řádky jsou tedy výsledkem
mého rozjímání nad poselstvími Neposkvrněné.
Přemýšlel jsem nad prvním dnem zjevení. Začátek těchto milostí je opravdu
pozoruhodný - děti si hrají na louce uprostřed lesa a najednou slyší podivné
zvuky. Utečou do seníku, ale zvuky jsou stále silnější až nabírají hrozivé
intenzity. Děti mají strach, modlí se. Ivetku napadne modlitba „Maria, Matko
naše, skryj nás pod svůj plášť!“ a hned se jí také modlí. Děti prožívají
své obrácení a dávají si předsevzetí. Potom přichází světlo a zjevuje se
Panna Maria. Ta děti i doprovází celou cestu domů až do vesnice.
Myslím, že takto nám mělo být zjeveno, že Maria je ta, která přichází jako
naše Ochránkyně. Pokud ji o to požádáme, Ona vždycky přijde a ochrání nás
v jakékoliv situaci. Vkládá nám do úst modlitbu, kterou se máme
k Ní obracet v nebezpečí: „Maria, Matko naše, skryj nás pod svůj plášť!“,
protože Ivetku jistě tato modlitba nenapadla náhodou, ale byla inspirována
Duchem Svatým. Viděl jsem jednou jeden obraz či ikonu, na které jsem pochopil,
že plášť Mariin, to jsou milosti Boží, které Ona rozděluje.
Materialismus – nemoc naší doby
Mariino první poselství je velmi vážné: „Nemôžem sa pozerať na hriechy
Slovenska. Moje deti majú príliš veľa všetkého, a preto si nectia môjho Syna,
ani mňa. Môj Syn zošle na Slovensko pohromu. Ale ak sa ľudia obrátia a začnú
sa vrúcne modliť, bude sa pohroma odďaľovať.“
Jinými slovy Maria říká: „vaše hříchy jsou velmi vážné, nectíte si Mého
Syna ani Mě“ a hned ukazuje na příčinu: „máte všeho příliš mnoho“.
To je velmi zajímavé. Dnes na všech stranách slyším, jak si lidé naříkají,
že nemají to a ono. Dnešní člověk je dokonce vychováván k neustálé nespokojenosti
s tím, co má. Dnešní člověk chce stále víc a víc. Většinu času prožije tím,
že shání ty věci (nebo na ně vydělává) a zbytek času vymýšlí, co mu ještě
chybí. A ty poslední chvilky života prožije před televizí, která ho bombarduje
reklamou a náležitě vysvětluje, jaké věci mu ke štěstí ještě chybí.
A tu přichází Maria, která je vpravdě Královna nebe a země, sedne si na prostou
dřevěnou lavečku, aby nám přišla říci: „moje děti, nemohu se dívat na vaše
hříchy, máte všeho příliš mnoho“ (11. 11. 1990), „Není podstatné, abyste
měli plné stoly...“ (Vánoce 1990), „Lidé ...kvůli hmotě jsou ochotni
i zabíjet.“ (18. 11. 1990) Maria upozorňuje, že lidé propadli materialismu,
že jim v životě jde více o to mít, než být: „Jste tak srdcem prázdní a
vaše životy jsou nenaplněné.“ (6. 12. 1992)
Varování před nebezpečím
A nejen to, upozorňuje, že v důsledku těchto hříchů může přijít pohroma.
Výslovně sice mluví o Slovensku, ale tento princip je všude stejný (u nás
máme ještě v živé paměti povodně v Čechách i na Moravě). Jde o princip „hřích - následek“,
o tomto dnes není moderní mluvit. Ale že to není moderní ještě neznamená,
že tento princip již nefunguje. Když se Ivetka ptala na jednoho hluchoněmého
chlapce a prosila o uzdravení, Maria jí řekla, že jeho otec uhodil svoji
matku a to je, jakoby napůl uhodil i svoji duchovní Matku, a že tato vina
se mu neodpustí. (2. 10. 1990) Řekla také: „Příčinou každé nemoci je hřích.“ (2. 12. 1990)
Ale Neposkvrněná Čistota nepřišla své děti strašit. Přišla naopak proto,
aby své děti co nejvíce chránila před důsledky hříchů: „Když budete, děti
moje, očekávat katastrofu, tak ona přijde. Ale když se tomu vzepřete, odhodláte
se a úplně se odevzdáte do Boží náruče a budete se modlit »staň se vůle Boží«,
tak vás neštěstí mine, protože Já přijdu v pravý čas.“ (20. 1. 1991) Znovu
tady Maria připomíná svoji úlohu Ochránkyně svých dětí. Tedy Neposkvrněná
Čistota nepřišla odsuzovat, ale zachraňovat. Přišla upozornit, že z pohledu
Božího není svět v pořádku. A ještě na něco přišla upozornit - na co se také
dnes často zapomíná. Jde o existenci ďábla - superinteligentní a velmi mocné
bytosti, která lidi nenávidí a které jde jen o zkázu každého člověka. 8. září
Maria řekla: „Jsem velmi smutná z toho, že satan má svět už mnoho let
v rukou.“ A jedno z jeho největších vítězství je to, že lidé už nevěří
v jeho existenci. Další připomenutí se týká staré pravdy víry o existenci
pekla (to dnes také není „moderní“): 24. 2. 1991 se Ivetka ptá, proč Panna
Maria byla minulé zjevení celá v černém oblečení. Maria odpověděla, že v
Perském Zálivu, kde je válka, jdou skoro všechny duše do zatracení a Ona
slyší jejich strašné výkřiky bolesti. Tato věta přímo mrazí.
Jako pravá matka ale ten samý den také řekla: „Někteří lidé si Pána Boha
představují jako soudce, ale tak to není, protože On je dobrý a milosrdný
Otec nebe i země.“
Neposkvrněná Čistota však nepřišla jen upozorňovat na to, co je zlé. Přišla
nám ukázat cestu pro naši dobu. A to je myslím to nejdůležitější.„Tento
národ není ochotný se obětovat tak, jako se za tento národ obětoval Ježíš.
Ježíš učil, že se máme navzájem milovat a že si máme všichni všechno odpouštět.“ (18. 10. 1990)
Modlitba a půst
„Pro uzdravení z tělesné i duševní nemoci je třeba se denně modlit celý
svatý růženec (radostný, bolestný i slavný), postit se ve středu a pátek
a pít vodu z pramene na hoře.“ (2. 12. 1990) Toto velmi koresponduje s tím,
co říká Královna Míru v Medžugorje. Matka Boží znovu a znovu doporučuje růženec,
tento řetěz, kterým bude spoután sám satan: „Kdo se modlí růženec, vyprošuje
si zároveň všechny potřebné milosti.“ (23. 12.1990) Maria ukazuje modlitbu
jako mocnou zbraň: „Ani nevíte, jak potřebuji vaše modlitby a posty na
obrácení ztracených! Prosím, pomozte mi!“ (4. 7. 1993) „Budu se za vás
modlit, moje drahé děti, ale jen moje modlitby nestačí, musí k nim být i
vaše.“ (9. 6. 1991) A ukazuje nám svoji úzkost Matky: „Prosím vás,
modlete se... Ani nevíte, jak velmi vám to pomůže. Máte tak málo času!“
(8. 11. 1992)
Pokání
Maria prosí své děti především o to, aby změnily svůj život: „Děti moje,
prosím vás o pokání." (17. 2. 1991) „Děti moje, nehřešte, ani nevíte,
jak si tím škodíte.“ (4. 8. 1991) „Žijte moje poselství.“ (3. 11. 1991)
Znovu ta úzkost o své děti, které jsou v nebezpečí: „Jménem Nejsvětějšího
Boha Vás prosím - změňte svůj život! Svůj starý život vložte do mého Srdce
a učte se od mého Syna žít věčně. Jste hluboko v mém Srdci a mých modlitbách...“
(5. 9. 1993) Nastiňuje program našeho života:„Prosím vás, staňte se živým
Evangeliem.“ (5. 6. 1994) Ukazuje cestu zasvěcení Marii: „Miluji vás
takové, jací jste. Každý můj syn a dcera kéž mi řekne: »Matko - a teď chci
žít jinak. Chci jít k Otci a úplně Ti důvěřuji, že mě k Němu dovedeš.«“
(7. 8. 1994) Stále ukazuje na Boha: „Přijměte do svého života Boha jako dobrého
Otce, který vás miluje a záleží Mu na vás.“ (4. 9. 1994) Nejsvětější Panna
přišla z nebe proto, aby nás probudila: „Takto jsem to chtěla, aby vás
to probudilo ze snu prázdnoty. Aby jste pochopili, že potřebujete obrácení.
Pro tuto dobu potřebujete obrácení! Prosím, prosím!“ (6. 8. 1995, poslední
zjevení) …necháme svoji Matku prosit zbytečně?
Cesta dítěte Božího
Panna Maria spolu se svatou Terezkou nám ukazuje cestu dítěte:„Ale nechejte
se Ježíšem osvobodit. Nedopusťte, aby nepřítel omezoval vaši svobodu za kterou
bylo vylito tolik přesvaté Krve Kristovi. Svobodná duše je duše dítěte. Bylo
by mi milé, kdyby jste se v tento měsíc zvlášť snažili stát se dětmi.“
(5. 12. 1993) „Jestliže se cítíte slabí, všechny svoje slabosti vložte do
mého Srdce, a tak se Bůh může přes vás projevit ve své síle.“ (6. 2. 1994)
„Zůstaňte tedy jako děti.“ (6. 8. 1995, poslední zjevení)
Vážná doba
Vizionářka Ivetka v Litmanové řekla:
"My nemusíme toho veľa počuť o budúcnosti. Ale vieme, že tie časy budú až také ťažké, že tí, ktorí sa nemodlili, nebudú už mať síl sa modliť. A keď sa nemodlím, tak nemám nádej. A keď som bez nádeje, tak som zúfalý človek." (6. 1. 1996) "...myslím, že to každý z nás viac či menej môže vo svojom vnútri cítiť. Môže cítiť taký vnútorný boj, a je možné v tých najmenších situáciách povedať áno, alebo nie. Pôsobenie zla je naozaj silné! Ale Boh na druhej strane nám, prirodzene, chce dať mnoho milostí..." (7. 6. 1997)
Doba, v které žijeme je kritická. Myslím, že je možná nejvážnější v celých
lidských dějinách. Několik slov Matky Boží to naznačuje: „Oči máte zakalené
hříchem. Jsem velmi smutná z toho, že satan má už mnoho let svět v rukou.
Ale smutnější jsem z toho, že vám musím říci takovou věc na můj svátek: Boží
návštěva je už blízko, a proto - hledejte lásku.“ (8. 9. 1991) Co to znamená
„Boží navštěva“? To opravdu nevím, ale nebude to asi nic příjemného. Maria
přímo říká:„Doba, v které žijete je velmi vážná.“ (7. 8. 1994) „Přichází
doba, která je již tady.“ Co z toho pro nás vyplývá? V této době je životně
důležité zasvěcení se Jejímu Neposkvrněnému Srdci: „Zůstaňte v této době
v mém Srdci! Protože potřebujete být víc jednoduší a ostražití...“ (6. 8. 1995,
poslední zjevení)
Hlavní poselství
Co je hlavním poselstvím? Domnívám se, že hlavní sdělení je ukryto v jménu,
které si Panna Maria v Litmanové sama dala: „Jsem Neposkvrněná Čistota.“
Ona, jako čistá se narodila a čistá zůstala po celý život. Ona nikdy nezhřešila. A přišla připomenout: „Tento svět je nemocný,
protože je naplněný hnusem a nečistotou. Nechtějte myslet jako tento svět.
Nechtějte toužit po tom, po čem touží tento svět. Miluji vás. A nesmírně
mi záleží na čistotě vašeho srdce.“ (8. 5. 1994) Jde tedy o čistotu našeho
srdce.
Ostatně v dubnu 94 Maria sama odpověděla, proč za námi do Litmanové přišla:
„Ptáte se, proč jsem přišla. V tento svatý den vám chci odpovědět:
Přišla jsem proto, abych vám připomenula, že jste byli stvoření pro lásku.
Chci vás naučit žít pro lásku. Zvu vás do Božího Milosrdenství. A chci vám
dát kus radosti z Nebe.“ (3. 4. 1994)
Modlitby
Maria, Matko naše, skryj nás pod svůj plášť!
Neposkvrněná Čistoto, pomož nám udržet čistotu srdce.
Bože, staň se Tvoje Svatá Vůle všude a ve všem, protože v Tobě je ukrytý
věčný Pokoj.
Otče dej, abych každého dokázal přijímat jako bratra a sestru. Dej, abych každého přijal v Tvé lásce. Amen.
Bože, odevzdávám Ti celou moji minulost a vkládám do Tebe celou svoji budoucnost.
Děkuji Ti za dnešek, který mi dáváš. Raduji se, raduji se, protože jsi stále
se mnou a nikdy jsi mne neopustil.
Místo zjevení
je ukryto v lesích na hoře Zvir. Je tam překrásná a trochu divoká příroda
– daleko od hluku světa, mezi vrcholky hor je snadné povznášet duši k Bohu.
Litmanová mi přinesla také jeden objev – je to něco, co bych nazval „duch
východu“. Toto místo je řeckokatolickou farností a jejich liturgie je prostě
strhující. Zpěvy, které doprovází po celou dobu mši sv., jsou velmi pěkné.
Prožít tam mši sv. ve východním obřadu je pro mě vždy veliký zážitek. Celý obřad je orientován více na srdce člověka a promlouvá vysokou intenzitou.
Také byl pro mě úžasný zážitek tzv. Akatist – chvalozpěv Panně Marii. Když
jsem ho poprvé slyšel, byl jsem uchvácen.
Další pro mě velký objev jsou ikony. Pár jsem jich tam viděl a v izbičce
přímo nad lavečkou je také jedna. Tyto „nakreslené modlitby“ mě mnoho
daly. Ikony jsou velký poklad, který se na západě možná trochu opomíjí.
Všechny tyto věci mě velice ovlivnily. V Litmanové jsem pochopil mnoho z
naší (i slovanské) historie i tohoto „ducha východu“, a to více srdcem
než rozumem.
Potkal jsem tam také občas ukrajinské kněze (Ukrajina odtud není daleko),
kteří na mě zapůsobili silou své víry.
Je možné, že by Litmanová mohla pomoci ke sblížení východu se západem, pravoslavných
s katolíky.
-mš-